MMČR, MČRM a MČR do 14 let v boulderingu – Slaný

Ve Slaném jsou soutěže v boulderingu pořádány již řadu let. S tím jsou spojeny tradiční klady i zápory. Republikový šampionát byl jako již několikrát v minulosti součástí lidových slavností „rožnění uherského býka“, což sice na jedné straně přivádí na soutěže i diváky mimo lezeckou komunitu, na druhé straně ale přináší řadu problémů a situací, které by se na vrcholných a zejména mládežnických soutěžích neměly vůbec vyskytovat.

I přes velkou náročnost tří soutěžních dnů a řady kategorií byl závod organizačně na velmi dobré úrovni. Kvalitní byla i práce JURY z hlediska průběhu závodu. Naopak působení aspirantů na hlavní rozhodčí bylo zcela mimo dosavadní standardy této fáze výcviku a zkoušky na jednu z klíčových kvalifikací v oblasti domácích soutěží, což se v budoucnu nutně opět projeví na kvalitě závodů.

Zcela nevyhovující byla izolace, která umožňovala v podstatě libovolnou komunikaci se závodníky. Této možnosti bohužel využívali někteří trenéři včetně těch, kteří by měli jít příkladem a členové doprovodu soutěžících. Rozlezová stěnka svými rozměry i zachytováním rovněž neodpovídala potřebám závodníků ani v mládežnických kategoriích.

Závodu se nemohli zúčastnit někteří reprezentanti, startující na Evropském poháru mládeže v lezení na obtížnost v Augsburgu. Jednoduchá úprava časového harmonogramu MČR by účast umožnila reprezentantkám v kategorii B, ale z nepříliš pochopitelného důvodu k ní nedošlo a sportovní úroveň této kategorie tak byla negativně ovlivněna. Mezi ženami nechyběl nikdo z absolutní domácí špičky, mezi muži se bohužel neobjevili např. Jakub Konečný, Šimon a Štěpán Potůčkovi a další kvalitní závodníci.

Kolísavá byla úroveň boulderů – na jedné straně byly využity moderní chyty a stavěči připravili zajímavé pohybové problémy, na druhé straně nebyla v některých kategoriích správně nastavena jejich obtížnost. Příkladem za všechny je soutěž žen, kde ve finále vylezly snadno všechny bouldery čtyři závodnice a o jejich pořadí rozhodovaly pokusy, resp. v jednom případě dokonce výsledek ze semifinále. Dvě další finalistky pak narážely hlavně na morfologický limit, což byl problém, který se opakoval v řadě mládežnických kategorií – v boulderingu se sice výška lezce vždy podílí na výsledku a stavěči se jí nemohou řídit, ale minimálně u mládežnických kategorií by neměla být rozhodujícím faktorem.

Na finále bylo využito efektové osvětlení, bohužel však závodníkům v jednom boulderu přímo v průběhu pokusu nejprve poklesla světelná hladina na úroveň tmy a následný světelný efekt možnost zrakové orientace prakticky znemožnil. Hlavní rozhodčí sice po chvíli problém vyřešil, ale neposoudil jej jako technický incident, ačkoli dle pravidel k němu jednoznačně došlo.

K divácké atraktivitě přispěla velkoplošná projekce, on-line výsledky a live stream, akci však opět nepokryla žádná celoplošná televize, která by zprostředkovala tuto akci širšímu publiku mimo lezeckou komunitu.

Celkově měl závod na současné české poměry velmi dobrou úroveň, většina standardů mezinárodních soutěží mu však zůstala vzdálena.

LANO připravilo pro všechny zájemce týmový závodní koučink, kterého využila řada účastníků. Trenéři přitom jako obvykle respektovali specifika jednotlivých věkových kategorií i konkrétních lezců.

Svěřenci trenérů LANO si v průběhu dvou závodních dnů připsali celkově 14 medailí, z toho 4 tituly mistrů republiky a řadu dalších vynikajících umístění. V konečném hodnocení Českého poháru v boulderingu v jednotlivých kategoriích jim patří 12 medailových pozic, z toho 7 celkových vítězství. LANO se tak stalo nejúspěšnější organizací zajišťující servis na principu spolupráce jednotlivých specialistů na společné odborné platformě.

Kompletní výsledky jednotlivých kategorií a konečné pořadí Českého poháru, Českého poháru mládeže i Českého poháru do14 let v boulderingu naleznete na webu ČHS zde.

Tým LANO